Po návratu z nákupu jsem objevila svou kamarádku Lorene, jak si na pohovce Marias dopřává jogurt

Procházel jsem se z nákupního řádění a našel svého kamaráda Lorena v křeči extáze na Mariasově gauči, oddávaje se jogurtové slasti. Ten pohled ve mně vzplanul ohnivou touhu a já nemohl odolat přitažlivosti okamžiku. Lorene, vize nezkrotné vášně, se ztrácela ve svém vlastním světě rozkoše, její tělo plátno sladkosti. Připojil jsem se k ní, naše těla se propletla v tanci starém jako čas, naše dechy se svíraly při každém doteku, každé zasténání. Místnost byla naplněna omamnou vůní touhy, nábytek pouhým divákem našeho soukromého představení. Naše těla se pohybovala v rytmu, symfonie rozkoše, která se rozléhala prázdným domem. Jogurt, kdysi jednoduchá svačina, se proměnil v nástroj rozkoše, most k vyvrcholení, po kterém jsme oba toužili. A když konečně přišel, byl to crescendo slasti, které nás oba nechalo bez dechu, naše těla prožila ale naše srdce plná.